Jeden ze základních psychických procesů, nedílná součást procesu vedení lidí. Vzbuzuje a podněcuje u lidí vnitřní zájem, ochotu a chuť se angažovat při plnění jim svěřených úkolů a cílů. Člověk vykonává určitou činnost protože ji vykonávat chce. Motivace má nehmotnou podstatu a na rozdíl od hmotné stimulace působí dlouhodobě. 

Cílem motivování podnítit a usměrňovat vnitřní hnací síly člověka. Motiv je individuální vnitřní pohnutka (pozitivní nebo negativní – touha x strach), která podněcuje jednání člověka a odráží se také na jeho výkonnosti. Motiv představuje příčinu, psychologickou pohnutku lidského chování, dává lidskému jednání smysl. Člověk jedná tak, aby dosáhl určitého cíle. Motivy nejsou stejně silné, ale působí různou intenzitou, která závisí na tom, jakou subjektivní hodnotu danému cíli jedinec připisuje. 

Obvykle na člověka působí několik motivů současně. Pokud jsou orientovány stejným nebo podobným směrem, vzájemně se posilují (seberealizace v zaměstnání a snaha získat uznání od kolegů) a mohou například zvyšovat pracovní výkon. Opačně orientované motivy se naopak vzájemně oslabují. Motivy lidského jednání působí, dokud není potřeba nasycena.